|
|
"The State of Emergency": Příspěvek k dějinám Velké Británie v první polovině sedmdesátých let 20. století
Rýgrová, Pavla ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá britskou hospodářskou politikou Heathovy konzervativní vlády (1970-1974), procesem formulování této politiky během opozičních let 1965-1970 a přehodnocením jejích principů roku 1972. Důraz je kladen na problematické aspekty původní politiky a na analýzu způsobu, jakým se zkušenost vlády z let 1970-1972 promítla do hospodářské politiky v letech 1972-1974. Prostor je věnován i ropnému šoku z roku 1973 a hornickým obstrukcím a následné stávce z let 1973-1974 jako významným faktorům testujícím životaschopnost nového kurzu. Práce zkoumá, jaký vliv měl obrat z roku 1972 na postavení Konzervativní strany mezi voliči a jak se odrazil v pozici lídra strany Edwarda Heathe. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"The State of Emergency": Příspěvek k dějinám Velké Británie v první polovině sedmdesátých let 20. století
Rýgrová, Pavla ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá britskou hospodářskou politikou Heathovy konzervativní vlády (1970-1974), procesem formulování této politiky během opozičních let 1965-1970 a přehodnocením jejích principů roku 1972. Důraz je kladen na problematické aspekty původní politiky a na analýzu způsobu, jakým se zkušenost vlády z let 1970-1972 promítla do hospodářské politiky v letech 1972-1974. Prostor je věnován i ropnému šoku z roku 1973 a hornickým obstrukcím a následné stávce z let 1973-1974 jako významným faktorům testujícím životaschopnost nového kurzu. Práce zkoumá, jaký vliv měl obrat z roku 1972 na postavení Konzervativní strany mezi voliči a jak se odrazil v pozici lídra strany Edwarda Heathe. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv ropných šoků na ekonomiky USA a Venezuely od 70. let do současnosti
Pavlíček, Vojtěch ; Pikhart, Zdeněk (vedoucí práce) ; Strejček, Ivo (oponent)
Tato práce se snaží definovat dopad ropných šoků na hospodářství. V teoretické rovině zkoumá obecný vliv změn ceny ropy na ekonomiku a možnosti centrální banky na tyto změny reagovat, což se ukazuje jako značně problematické vzhledem k časovému zpoždění účinnosti měnové politiky. V praktické části je uveden mimo jiné vývoj ropných šoků od 70. let se zaměřením na poslední krizi od roku 2014 na ekonomice USA a Venezuely. V případě USA je zjištěn dvojí dopad. I přes negativní vliv na jednotlivé segmenty ekonomiky však lze tvrdit, že nízká cena ropy představuje pro USA pozitivní stimul. Naopak venezuelská ekonomika zažívá v rámci nízké ceny jako exportní ekonomika jednoznačně negativní šok, který odkryl nefunkční ekonomický systém.
|
|
|
Makroekonomické dopady vybraných ropných šoků ve Spojených státech amerických
Šikulová, Markéta ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je analýza makroekonomických dopadů čtyř vybraných ropných šoků na ekonomiku Spojených států amerických a jejich následná komparace. První část práce se zabývá nejprve teoretickým pozadím vlivu nabídkového šoku na ekonomiku, jeho dopady a možnostmi hospodářské politiky, jak na něj reagovat. Dále se v první části zabývám také událostmi, které vedly k jednotlivým ropným krizím, konkrétně embargem zemí OPEC na vývoz ropy do USA, poklesem produkce vlivem revoluce v Íránu, irácko-íránské války a války v Perském zálivu a poptávkovými i nabídkovými faktory stojícími za ropným šokem letech 2007 až 2008. V druhé části práce jsou představeny konkrétní dopady čtyř vybraných ropných šoků na ekonomiku USA, které jsou poté srovnány. Na základě zjištěných skutečností je potvrzena hypotéza, že zkoumané ropné šoky minulého století, a to především ty, které se uskutečnily v 70. letech, měly ve srovnání s pozdějšími ropnými šoky negativnější dopady na americké hospodářství. Tedy, že efekt, který vyvolala změna ceny ropy v ekonomice, se v průběhu historického vývoje zmírnil. Důvodů, proč reaguje americké hospodářství na ropné šoky s postupem času méně, je mnoho, mezi nejdůležitější ale patří účinnější monetární politika, pokles rigidity mezd, vznik strategických ropných rezerv a v posledních letech také snižující se závislost na ropě ze zahraničí.
|
|
|
Vliv ropné krize roku 1973 na růst reálného HDP Spojených států
Dobrovolný, David ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vliv ropného šoku z roku 1973 na reálné HDP Spojených států amerických. Teoretická část zahrnuje dosavadní mezníky v této oblasti zkoumání a představuje podrobný náhled na problematiku ropných šoků. Daný vztah následně v praktické části ověřuji pomocí modelu fixních vlivů odhadnutého užitím metody nejmenších čtverců a také pomocí instrumentálních proměnných. Na základě výsledků obou modelů se mi nepodařilo potvrdit statistickou významnost změny ceny ropy; závěrem této práce tedy je, že ropný šok z roku 1973 nebyl zásadním původcem následné krize, která se ve Spojených státech projevila po započetí ropného embarga.
|
|
|
Komparace dopadů ropných šoků 70. let na automobilový průmysl USA.
Kopřiva, Jaroslav ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Hlavním cílem této práce je dokázat hypotézu, že ropný šok z roku 1979 neměl negativní dopady na automobilový průmysl v USA. Řešení této hypotézy se nenalézá v období druhého ropného šoku, ale v období let 1973 a 1974, kdy vypukla první ropná krize. V důsledku jejího vývoje byla vláda Spojených států nucena přijmout celou řadu opat-ření ke zmírnění jejich dopadů. Tato administrativní opatření se dotýkala nejen spotřebitelů, ale i energetického průmyslu. Pomocí vládních opatření byly upraveny zákony regulující podmínky jízdy na pozemních komunikacích, finančně podporovány techno-logické inovace v automobilovém průmyslu, diverzifikovány dodávky ropy, byl uskutečněn pokus o zvýšení domácí těžby, byly regulovány ceny ropných produktů. Uvede-ná opatření se však nemohla ve druhé ropné krizi zcela projevit, protože nebyla dokončena anebo neúčinkovala. Automobilový průmysl se musel přizpůsobit novým trendům a požadavkům zákazníků na automobily s nižší spotřebou a investoval v polovině 70. let miliardy dolarů do nových technologií. Další změny se odehrávaly ve strategiích výroby a prodeje s cílem zamezit anebo z velké části eliminovat prudké propady odbytu a výroby.
|
|
|
Ovlivňuje cena ropy míru inflace?
Novotný, Lukáš ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Cílem práce je zjištění závislosti mezi vývojem ceny ropy a inflací ve Spojených státech amerických, Spolkové republice Německo a Japonsku. Teoretická část se věnuje předchozímu průzkumu, vývoji cen ropy a analýze cen ropy. Výzkum je proveden za pomocí regresní a korelační analýzy na třech obdobích v letech 1970-1983, 1984-1999, 2000-2014 na bázi čtvrtletních dat. Na základě vývoje vybraných makroekonomických proměnných je zkoumána platnost hypotézy, že existuje mírná pozitivní korelace mezi cenou ropy a inflací. Výše této korelace by měla být nejsilnější do 80. let minulého století, následně mělo dojít k její minimalizaci a to až do přelomu tisíciletí, kdy měla znovu posílit. Výsledky práce verifikují hypotézu o mírné korelaci mezi cenou ropy a inflací. Ovšem předpokládaný vývoj se nepotvrdil ani pro jednu z vybraných zemí.
|
|
|
Vliv prvního ropného šoku na postavení OPEC na trhu s ropou
Celer, Martin ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
V roce 1973 byl svět zasažen prvním, záměrně způsobeným ropným šokem. Tento šok byl vyvolán v té době poměrně novou organizací OPEC. Uvalila totiž embargo na některé Západní země jako reakci na materiální pomoc, kterou Izraeli poskytovaly Spojené státy americké během války Jom Kipur a měl dalekosáhlé důsledky pro globální hospodářství. Ve skutečnosti byl ale šok výsledkem dlouhodobé konfrontace kartelu ropných společností ovládajících ropný trh známých jako "Sedm sester" a nově vzniklou organizací OPEC. Tyto společnosti a OPEC vedly mezi sebou od založení OPEC vyjednávání o výkupních cenách ropy. V této práci se budu zabývat změnou vlivu organizace OPEC po prvním ropném šoku a pokusím se prokázat, že se vliv OPEC po prvním ropném šoku zvýšil. Tohoto dosáhnu právě analýzou vztahů obou hráčů na trhu s ropou a studiem literatury, která se zkoumaným obdobím zabývá.
|
host ::
RSS.